neděle 19. ledna 2014

FINAL EDIT 2013

Vyvěšuji zde video jako shrnutí loňské sezóny. Doufám, že se bude líbit, a jelikož jsem nebyl nikdy moc velký slohový pisálek, tak zde je a užijte si ho!

neděle 5. ledna 2014

Techové vázání G3 Onyx

Když před pár lety skončil patent Dynafitu na techové vázání, bylo jasné, že se této myšlenky bezrámové konstrukce chodícího vázání chytnou další firmy. Jednou z nich je i kanadská firma G3, která měla do té doby bohaté zkušenosti s výrobou vázání na telemark.

Jelikož jsem na pár videích viděl co všechno techové vázání vydrží a vlastnil jsem stařičkého Dynafita, s nadšením jsem uvítal možnost celosezonního testování G3 ONYX. Musím přiznat, že při prvním pohledu ve mně moc důvěry nevzbuzoval. Na můj vkus příliš mnoho plastu, který bych mohl urvat. No nic, darovanému koni na zuby nekoukej a montni si ho na lyže, řekl jsem si.
Vázání se přišroubovává na montážní podložky, což umožňuje použít jedno vázání na více párů lyží, a také posouvání středu boty po lyži ve třech pozicích – o 0,75 mm dopředu a 0,75 mm dozadu. To sice není mnoho, ale určitě příjemná možnost. Sám jsem využil možnost posunu vázání o kousek dozadu – byť jen o třičtvrtě centimetru, ale bylo to znát.
Tyto dvě věci jsou sice příjemné, ale tou nejzásadnější věcí, proč já jsem si tohle vázaní zamiloval, je možnost přepnout ze sjezdového modu do chůze bez toho, aby se člověk vypnul z lyže. Stačí jen zmáčknout páčku vzadu na patce hůlkou, celá pata se posune dozadu a člověk může jít. Naprosto jednoduché.
Na druhou stranu, co mě občas na prudkých svazích přivádělo k šílenství je zacvakávání se do vázání. Konkrétně to, že špička vázání se musí zmáčknout, aby se otevřeli čelisti. To je normální, ale nechápu, z jakého důvodu musím pořad špičku vázání držet. Ve chvíli, kdy ji pustím, čelisti vázání se znovu scvaknou. To na komfortu nástupu hodně ubírá body, ale nakonec jsem se vždy do vázka dostal a cca po měsíci používání i celkem bez potíží.
Obsluha patních opěrek je dobrá, jen jdou trochu ztuha otáčet. Proto je dobré je otáčet horní stranou hole, košíčkem to moc nejde. Další věcí je zapamatovat si, že nižší opěrka je ta víc vzadu.
Teď už asi můžu přejít k samotnému testu vázání. Toto vázání jsem měl namontované na lyžích Armada Norwalk 189 cm. S tímto setem jsem najezdil a nachodil asi 20 dní. Opravdu jsem se hodně snažil, aby mi vázání při dopadu nebo při jízdě vyplo, ale za celou sezonu se mi to bohužel nepovedlo. Na druhou stranu, když jsem se vysekal, vázání z nohy šlo bez potíží. Měl jsem ho utažený na max. vypínací síly, což je 12din. Upřímně, co se týče bezpečnosti, proti přetržení vazu v koleni mi techový systém přijde lepší než běžné bezpečnostní vázání (ale chápu, že většina z vás mi to nebude věřit).

V předchozích sezonách jsem používal buď Markera Duke nebo Diamir Freeride Plus. U Duka jsem vždy vyviklal čep, který zajišťuje chůzi a u Diamiru ohnul špičku. U Onyxe se mi nic zničit nepodařilo. Upřímně, co se týče chůze do kopce, je asi každému jasné, že rozdíl cca 1200 gramů mezi Dukem a Onyxem je obrovský. Mně každopádně váhový rozdíl přišel mnohem markantnější ve sjezdu, což je zvláštní, ale je to tak. Člověk se při jízdě mnohem méně unaví, skoky jsou o mnoho snazší. Celkově mi přišlo vázání mnohem tužší. Lyže jde do oblouku mnohem snáz, než třeba s Dukem. To mají na svědomí přední čelisti, které nedovolují botě hnout se ani o milimetr při naklopení lyže na hranu.



Bohužel s touto konstrukcí, jak jsem již naznačil tak se přenáší takřka veškerá energii lyžaře na lyži při oblouku na špičku vázání. To má za následek mnohem větší zatížení na šrouby ve špičce vázání, než u normálního bezpečnostního vázání. Zkrátka hrozí vytržení špičky, zvlášť u širokých lyží, kde jsou páky ještě mnohem větší (tento problém mají všechna techová vázání, ne jen Onyx). Aby se předešlo vytržení vázání, je určitě dobré nechat si lyže odborně namontovat. A v případě, že lyže budou bez titanových plátů a budou širší než cca 105mm ve středu lyže, je dobré vázání namontovat na speciální epoxid, kterým se lepí šrouby při montáži telemarkových vázání, kde je tento problém ještě mnohem větší.   


A závěr? Já osobně se po loňské zkušenosti s Onyxem už nikdy k rámovému vázání nevrátím! Když se podívám, jak po sezoně vypadá a že jsem ho nešetřil, nikde žádná vůle a vypadá prakticky jako novej. Proti konkurenčním techovým vázáním je o něco málo těžší, ale ten komfort přepínání paty na chůzi bez sundání lyže to hravě smázne. Dále by určitě neměl, odradil jeho vzhled. Jak už jsem psal na začátku – příliš mnoho plastu – ale nic se neurvalo. Každopádně abych jen nechválil, tu špičku, kterou člověk musí při zacvakávání se do vázání pořád držet, tu vývojářům v G3 neodpustím – ale to je asi tak jediný. Musím říct, že na to, že je to jejich první techové vázání, tak se povedlo na výbornou.

Závěrem mé video z loňské vydařené sezony http://vimeo.com/73972590

Napsal: Ondra Čenda Pekárek